Biele Karpaty, jaro 2016
Níže z článku o treku, celý článek je zde...
....
Přesto, trochu tvrdší, ale za to vtipný budíček mě čeká hned dvakrát u údolí Sidonie, do kterého jsme sestoupili krásným listnatým „pralesem“. Prostě místem, kde si les žije svým vlastním životem. Nad ním nás zdraví krkavec a já si připomínám indiánské přísloví, hledej krkavce, najdeš vlka. V Sidonii si chci vyfotit koně s ovečkami v ohradě z pletiva. Z kůlu ohrady si dělám stativ a pokládám foťák. Prásk!!! Škubnu sebou tak, že mám pocit, jako by mě zezadu nabral býk. Na chvíli mi přejde, že mám uzdravená záda. Sakra, ohrada z pletiva je v horní části doplněna ohradníkem, který se tváří jako napínací drát. O tom, kam je tenhle drát připojený nebudu špekulovat. Než se vzpamatuji, vyjde ze zalesněného úbočí údolí výstřel. Do minuty se asi 30m před námi na cestě vyloupne divočák. Stojím jak přikovanej a prdelí bych mohl štípat hřebíky. Rána vyšla, a pokud byla určená jemu a on ji koupil tak blbě, že je teď „jen“ postřelený, nebude si brát servítky, až nám bude prášit kožich.
....
